"Nemám konkrétní styl oblékání. Baví mě samotné hledání," tvrdí o sobě čeká zpěvačka kapely Mydy.
Tohle všechno prožilo svou slavnou chvilku na světových pódiích. Koncertní kostýmy Žofie Dařbujánové. Foto: Veronika Vlachová
Jednou se objeví v roztomilých šatičkách s vyčesaným zrzavým copem, jindy v latexovém oblečku či leopardních montérkách. Žofii Dařbujánovou, frontwomanku kapely Mydy Rabycad, se kterou objela prestižní festivaly v Česku i zahraničí, jen tak nepřehlédnete. Miluje módu a na pódiu se s ní nebojí experimentovat. Díky tomu patří mezi nejvýraznější české zpěvačky, jejíž koncerty vynikají nejen hudební náloží, ale především fashion show, ze které oči přechází.
Foto: Alžběta Jungrová
V pátek 22. listopadu pokřtí ve Foru Karlín s Mydy Rabycad nové album Numbers, které pro kapelu znamená závěr jedné éry i začátek nové cesty. S tím souvisí i vznik nových kostýmů. Ty si Žofie navrhuje sama. Kde bere inspiraci? Co na módě miluje? A jak vypadá její šatník? Tohle všechno mě zajímalo. Proto jsem se vydala k ní domů – k její šatní skříni uprostřed Prahy.
Žofie Dařbujánová je na svou sbírku kostýmů náležitě hrdá. Foto: Veronika Vlachová
Kde se ve vás vzala ta inklinace k módě? Bylo to ve vás od malička, nebo to přišlo, až když jste se ocitla v kapele Mydy Rabycad?
Spíš až s mojí kapelou. Nám totiž od začátku záleželo na tom, aby naše kostýmy korespondovaly s hudbou a vše působilo jako celek. A to nejen kostýmy, ale i světelná show. Když jsme na začátku naší kariéry s Mydy Rabycad hráli electroswing, byl to jen náznak. A pak se to už vyvíjelo s námi.
Máte za ta léta vytříbený vkus po jakém kostýmu nebo látce sáhnout?
Záleží na tom, zda v civilu nebo na koncerty. Ale v podstatě moc ne. Teď třeba řeším nové koncerty a novou sezónu. Musím se přiznat, že jsem dost tápala, protože jsem měla spoustu nápadů a nevěděla, jakým směrem se vydat. Napadla mě spousta věcí, které se mi k tomu hodily. Ale jakmile jsme zformovali téma, už jsem měla jasnější představu. Kluci v kapele odehrají celou sezónu většinou ve stejných kostýmech, ale já to nevydržím. Musím to neustále nějak obměňovat – třeba si dát jiné body, korunu na hlavu... To už pak jedu v jednom stylu a vím, kam už sáhnout.
A jak je to tedy v civilu?
Tam hodně experimentuju. Baví mě být naprosto odlišná. Nedokážu proto říct, že mám nějaký konkrétní styl. Jednou si vyrazím s baretem jako francouzská lady, druhý den jdu třeba v montérkách. Líbí se mi střídat osobnosti, které jsou ve mně ukryté. Vím, že jich tam je víc. Nemyslím si, že je pravda, že se tak hledám. Mám za to, že i cesta může být cíl. A tu cestu vidím v tom samotném hledání.
PODÍVEJTE SE NA NEJNOVĚJŠÍ VIDEOKLIP MYDY RABYCAD K TITULNÍ PÍSNI - NUMBERS:
Kde berete tu inspiraci, jak se oblékat?
V civilu se nechávám inspirovat všude. Mám oči hodně otevřené a sleduju ostatní, jak se oblékají, hlavně v zahraničí, kde je to mnohem rozmanitější. V poslední době sjíždím i různé stránky nebo Instagram. Inspirace je skutečně všude hodně.
Můžete být konkrétní?
Třeba se mi už několik let líbí stránka Lookbook. Tehdy jsme se na ni dívávaly s kamarádkou a říkaly si, že takhle přesně chceme taky vypadat. Přispívají na ni nejrůznější bloggeři, takže tam najdete fakt skvělé kousky, které nejsou v Česku vůbec k sehnání. Občas tam zabrouzdám i teď. A samozřejmě nekonečnou studnicí je Instagram. Ale na koncerty je těžký vymyslet něco novýho, protože už všechno bylo – podívejte se třeba na Madonnu, Laddy Gagu, Katy Perry… Ony jsou pro mě velkou inspirací.
Kde pořizujete kostýmy na koncerty?
Ty si necháváme dnes už šít. Ale na začátku jsme je sháněli po sekáčích. Měla jsem jich pár vytipovaných, ale postupně se bohužel ruší. Většinou šlo o vintage nebo divadelní sekáče. Jeden takový jsem si oblíbila na Letné. Nakonec ho také zrušili, ale jejich majitelka je teď naší švadlenou. Na Instagramu vyhledávám i menších značky i ty zahraniční a nakupuji u nich. Nebo si u nich necháváme ušít něco na míru. Třeba tak jsem narazila na jednu londýnskou značku, která vyrábí festivalovou módu. U nich jsme zakoupili flitrované kraťasy s košilemi, které nosili kluci z kapely. Lidé v zahraničí to nosí normálně na festivaly a my v tom tady hrajeme. Ale velkou inspirací jsou i staré ročníky časopisů. Mám pocit, že se móda neustále vrací, takže člověk pak nemusí sahat moc hluboko do historie.
Nejzajímavější kousky z "civilního" šatníku Žofie Dařbujánové, zpěvačky kapely Mydy Rabycad, Foto: Veronika Vlachová
Zajímá mě ale ten proces, jak vaše koncertní kostýmy vznikají...
Často kostýmy vymýšlím já. V minulosti jsme spolupracovali s návrhářkou Natálií Dufkovou, za kterou jsem vždycky přišla a popsala jí, co si představuju, a ona to vymyslela. Někdy to byla zcela konkrétní představa. A když ne, vymýšlely jsme to společně. Sama ale cítím, že s každou sezónou se to lepší. Právě od Natálie Dufkové jsme měli poslední kostýmy, které jsou prý podle názoru okolí pro nás nejikoničtější. Nejvíc si nás v nich pamatujou.
O co šlo?
Takové bundy s velkými ostny na ramenou, směs holografické kůže. Tak uvidíme, zda to teď překonáme.
Jaký je váš vztah k šití?
Docela k němu vztah mám, ale samotné šití mi bohužel moc nejde. Přiznávám, že na něj nemám dostatek trpělivosti. Kdysi mě mamka učila nějaké základy šití - to mi bylo tak dvanáct. Ale pak jsem se tomu přestala věnovat. Teď zpětně si říkám, jaká je to škoda, že jsem nedávala větší pozor a nezkoušela se zlepšovat ještě v době, kdy jsem na to měla čas. Ale i teď něco jednoduchého zvládnu. Třeba jsem si ušila na koncerty vršek s krajkami a obrovskými rukávy.
Nevnímala jste to tehdy jako impulz, že byste se šití vlastních kostýmů mohla věnovat sama?
Já bych moc ráda. S každým ušitím vidím, že to není tak složité, jak se to na první pohled zdá. Člověk se musí jen nad ním zamyslet, představit si výsledek a v hlavě vše dobře pospojovat. A hlavně: najít si čas. Já bych moc chtěla, ale nemám kdy si na to sednout. Jednou za čas to na mě ale přijde - v obchodě najdu krásnou látku a slibuju si, že si z ní něco vyrobím. Ale víte, jak to nakonec skončí? Pak se mi po bytě válí spousta látek a k samotnému šití se vůbec nedostanu.
S kapelou Mydy Rabycad. Foto: Roman Černý
Na jaké kostýmy se můžeme na koncertě těšit?
Můžu prozradit, že koncert bude rozdělený na dvě části: první bude patřit starým Mydy Rabycad a v té druhé už přijdou na řadu ti noví. Kluci budou oblečeni do uniforem. Některé naše nové skladby jsou tentokrát hodně pochodové. Kostýmy jsou ušité na míru. O nich jsem měla jasnou představu a bývalá majitelka sekáče, o kterém jsem se už zmínila, nám je ušila.
Jak probíhal proces formování střihu kostýmů, které se objeví na koncertě?
Procházela jsem fotky starých uniforem a pár jich vytipovala. Ale většinou nechceme, aby výsledek byl přesně podle obrázku. Takže pak vybírám materiál, což v našem případě musí vždycky být nějaký lesklý – třeba metalická kůže nebo latex. Prostě ho milujeme. Kluci už jednou na pódiu měli černé latexové kalhoty, tak mě napadlo, zda bychom je nemohli využít. Vyžadovala jsem ale vojenský střih: širší nahoře s postupným zužováním. A tak jsme ty staré přešili a udělali z nich takové bombarďáky.
Oblíbené kousky, ve kterých Žofii můžete potkat i v českých ulicích. Foto: Veronika Vlachová
Vy jste před časem oznámila i svůj sólový projekt, ve kterém vystupujete pod jménem Zofie Dares. Jak se v něm kostýmově odlišujete?
Nejdřív jsem si říkala, že to bude těžké, ale samo to vykrystalizovalo. Oproti Mydy Rabycad je Zofie Dares taková éteričtější. Sama se v tomhle projektu cítím něco mezi holčičkou a vílou. Na koncerty si upletu dlouhatánský zrzavý cop a obléknu velké sukně, které se kolem mě točí. Do vlasů ještě přidám mašli nebo kytku. Jsem tam jako taková stará já. V Mydy Rabycad je to úplně jiné. To, co řeknu, tak lidi dělají. Tam jsem za dominu, nosím paruky nebo si vyčešu masivní culík. Ale dobře se cítím v obou rolích. Jak už jsem řekla, vím, že ve mně dřímá víc Žofií a díky bohu si se všemi rozumím. Tak uvidím, kolik jich ještě poznám.
Žofie vydala pod jménem Zofie Dares i sólové album. Foto: Alžběta Jungrová
VE VIDEOKLIPU K SÓLOVÉMU PROJEKTU ZOFIE DARES:
PŘEČTĚTE SI TAKÉ #1 DEN S... ZUZANOU OSAKO:
