V čem je návrhářka Olga Afanasjeva jedinečná?
Olga Afanasjeva se na poli české módy nepohybuje dlouho. Před časem vytvořila kolekci, která je inspirovaná jejími sny, ale také šelmami i pávy. Přitom se ve svém profesionálním světě pohybuje kolem téma umělé inteligence. „Ve firmě GoodAI se dlouhodobě zabýváme výzkumem s cílem vytvořit umělou inteligenci na úrovni člověka. Je to běh na dlouhou trať, kde se musíte obrnit trpělivostí, když chcete výsledek. Svět módy mě v tomto běhu nabíjí a dává mi možnost okamžitého kreativního outputu, na který si mohu sáhnout. Zároveň jsem na trhu postrádala šaty na každý den, které se dají nosit od rána do večera například s teniskami, ale bez obav je můžete obléknout i na formálnější akce, jako je business meeting,“ přibližuje Olga Afanasjeva osobní motivaci k vytvoření vlastní módní značky, jejíž vznik inicioval především výlet do Jihoafrické republiky za medojedy, malými dravými šelmami. Přitom jak říká v našem rozhovoru, v jejích začátcích jí pomohly střihy a návody z Burdy.
Pro vaše šaty, které navrhujete, jsou typické zajímavé vzory. Jaké látky pro svou práci používáte. A je komplikované získat takové, které by vyhovovaly vaší práci?
V mém případě šlo o opravdu osudovou náhodu. A nglické látky, které používám pro své modely, jsem poprvé objevila v maličkém obchůdku v Jihoafrické republice, který patřil b ritské rodině. Teď už látky objednávám rovnou od výrobce a jsou to přírodní hedvábí a luxusní bavlna druhu Tana Lawn. Nejdříve jsem zkusila hledat látky v Čechách, ale bohužel jsem tehdy neuspěla. Proto rozhodně doporučuji: podív ejte se do zahraničí nebo na velké veletrhy látek, kde s e dají vytipovat oblíbené výrobce. Pak už budete mít dodaní látek „nalajované“.
Pokud vím, žádnou návrhářskou školu jste nevystudovala. Jak jste se k návrhářství a vůbec šití dostala?
Jak s vtipem říkávám: jako malá holčička j sem měla dvě "bible", které předurčil y dost věcí v mém životě. Jednou byly časopisy o kulturistice Muscle&Fitness od tatínka (celý život se věnuji rekreačním sportům a fitness) a tou druhou byl časopis Vogue od maminky. Velký vliv mělo i umělecké zázemí mé rodiny a má studia výtvarného umění na vysoké škole. Profesně se věnuji umělé inteligenci, ale móda byla odjakživa mou vášní a mým snem bylo začat realizovat vlastni modní linii. V podstatě něco, co jsem sama na trhu postrádala a co bych chtěla sama nosit. Baví mě ta hra s materiálem, střihem, stylem. Nabíjí mě vytvářet něco, co se líbí mně a dělá radost ostatním ženám, které mé modely nosí.
Pamatujete si na své první návrhy a šité výtvory? Co pro vás bylo tehdy výrobně nepřekonatelné nebo složité? A jak se na to díváte dnes?
Moje návrhářské začátky byly v teenagerské době, když jsem studovala na gymnáziu. Navrhovala jsem si šaty na běžné nošení. N avrhla jsem si i šaty na maturitní ples! Měli jsme v rodině kamarádku, profesionální švadlenu, která pro mě š ila modely podle mých nákresů. Nevnímala jsem to jako překážku. N aopak mě to bavilo. A však nejvíce energie vyžadovalo vymyšlení perfektně padnoucích střihů. Hodně jsem se v té době naučila z Burdy, odkoukávala jsem základní principy, které se mi hodí navždy. Dnes se v návrhu modelů hodně držím typů stř ihů , které sama umím nosit. Z nám veškeré jejich nuance, vím, jak se chovají na těle, a jednoduše mám je ráda. Například mou velkou inspirací pro střihy šatů jsou pánské košile, které nosím celoročně.
Co byste poradila začínajícím ale i zkušeným návrhářkám nebo amatérským švadlenkám, jak si zachovat svůj styl i elán do práce?
V mé případě je to tak, ze se věnuji výhradně návrhářství. R ealizaci se věnuje úžasný tým profesionálních švadlen, se kterým spolupracuji. Pokud někdo preferuje stejný model, tak za sebe rozhodně doporučuji velkou pozornost věnovat technické stránce věci- tedy navrhnout střih, vyznat se v materiálech a způsobech zpracování. A to i když sama nešijete. V takovém případě dokážete lépe přetlumočit svou viz i týmu který ji pak zrealizuje. A rozhodně noste vlastní modely – nejen, že je pořádně otestujete a díky té zkušenosti budete snáze inovovat. Hlavně, bude v ás to stále inspirovat.
Co nosíte vy sama nejraději?
Velmi ráda nosím věci pánského střihu nebo rovnou pánské košile a svetry, “pánské” combat boots. Ale zároveň mám ráda krajku, mašle, opulentní střihy, výrazné šperky. Ráda to míchám dohroma d y a velmi ráda experimentuji. Asi bych byla ve své kůži jako muž v období baroka. Řídím se intuicí a také tím, co dobř e vypadá na mé postavě. Poh yb uji se v prostředí vědy, výzkumu a byznysu, často přednáším na veřejnosti, takže moje oblečení musí být vždy s l ušné. Zároveň ale pevně věřím, že doba striktního rozdělení na business a casual obleče n í je na ústupu, což souvisí i s trendem personalizace všeho a všude. Neznamená to, že ke kulatému stolu v OSN si máte vzít džíny s dírami na kolenou, ale neomezujte se na striktní uniformu bez špetky individuality. Mimochodem, dobrým příkladem je v tom Amal Clooney.