Lucie Kalousová opustila pohodlné místo v PR branži a vrhla se do vlastního projektu. Kabelky její značky Patrick Poppet vynikají nejen precizním zpracováním.
foto: Lucy Creative Agency
Značka Patrick Poppet je v módní branži poměrně mladá. Pamatujete si na první "oficiální" kroky, které jste s touto značkou dělala?
Značku Patrick Poppet jsem „světu“ prvně představila 19. 9. 2019. Je to takové magické datum, takže si to pamatuji naprosto přesně. Nápad na vlastní módní label nicméně přišel mnohem dřív, někdy na přelomu 2016/2017. Původně jsem chtěla dělat plavky, ale v našem prostředí mi to nakonec nedávalo smysl. Pak jsem se zeptala sama sebe, co miluji a bylo jasno. Kabelky přece zbožňuje a nosí každá žena! Navíc si myslím, že je to trochu taková vizitka a alespoň jednu kvalitní kabelku by měla vlastnit každá z nás. Tím začal zdlouhavý proces pátrání, vyjednávání a navrhování. Jedním z prvních kroků při utváření značky bylo, že jsem zkontaktovala grafika, abych s ním zkonzultovala podobu loga. Původně jsem chtěla, aby se značka jmenovala St. Patrick. On mi to ale naštěstí vymluvil s tím, že jde o všeobecný název a značka by byla špatně dohledatelná. Tak jsem přemýšlela a přemýšlela, až mě napadlo spojit jméno Patrik s anglickým slovem „poppet“, což znamená „zlatíčko“ nebo „brouček“. To vystihuje jak mého syna, po kterém je značka pojmenovaná, tak i to, že má zákaznice nenosí obyčejnou kabelku, ale „Poppetku“. No a pak už se to začalo hýbat – grafik mi vytvořil logo, já jsem si nechala registrovat ochrannou známku a postupně řešila vzhled celé kolekce, vytvořila první prototypy, vyhledala dodavatele a výrobce, vše nafotila, vytvořila web a voilà, před rokem jsem představila první autorskou kolekci s názvem Black Diamond Collection.
Lucie Kalousová | Patrick Poppet | foto: Petr Dlouhý
Co bylo impulsem k založení vlastní značky, které se budete věnovat na plný úvazek?
Vlastně to byl celkem přirozený proces. Vždy jsem byla kreativní člověk, ale rodiče mě vedli spíš ke sportu. Jenže, jakási vnitřní potřeba a touha tvořit se ve mě akumulovala. Po studiích jsem začala pracovat v public relations, kde jsem měla možnost svou kreativitu převést alespoň do textů, ale to mi nestačilo. Chtěla jsem pracovat i rukama a hlavně s módou. Tak jsem začala ve svém volném čase navštěvovat různé odborné konference, školení a kurzy (např. na Střední odborné škole oděvní v pražských Holešovicích, v Ústavu práva módního průmyslu, na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni nebo na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze apod.). Vlastně to bylo ještě dávno předtím, než mě vůbec napadlo si založit vlastní značku. Nejprve jsem začala psát web o české módě a lokálních tvůrcích s názvem Czech Fashion Design, čímž jsem získala velký přehled. Mé zaměstnání v PR mi ale stále bralo spoustu času a hlavně energie, takže značku Patrick Poppet jsem založila až na mateřské. Ne že by toho času a energie bylo o moc víc, ale potřebovala jsem se dál nějakým způsobem seberealizovat a nezblbnout.
Jakých chyb jste se v začátcích dopouštěla? A s jakými důsledky?
Trochu jsem tlačila na pilu a snažila se mít všechno rychle hotové. Až časem jsem ale pochopila, že takhle to fungovat nebude, že kvalitní věci – a řemeslo především – potřebují svůj čas. Stalo se mi proto, že jsem vše musela několikrát předělávat, což mě stálo spoustu energie a především peněz navíc, protože useň je dost drahý materiál a chyby se zde neodpouští. Třeba prototypy si vždycky dělám sama, ale tvorbu poppetek pak zadávám. Poppetky podle mých představ mi tak vytvořil až třetí brašnář, podšívku dobře natiskli až napodruhé, fotky z prvního focení jsem musela zahodit, protože zkrátka nebyly dobré... Jsem detailista, ale musím uznat, že můj manžel, za kterým si chodím pro rady, je ještě větší puntičkář. Byl to on, kdo mě vždycky včas upozornil na nedokonalosti. I díky němu jsou dnes poppetky takové, jaké jsou. Kdybych značku představila dříve, tak jsem jí dnes už možná „pohřbívala“.
Lucie Kalousová a její "poppetky" na Prague Design Weeku | foto: archiv Lucie Kalousové
V současnosti žijete v Lucembursku a kvůli své práci na značce Patrick Poppet přijíždíte pravidelně do Česka. Jaké výhody a nevýhody toto přesouvání v souvislosti s budováním značky s sebou nese?
Současná situace ve světě nám bohužel pendlování mezi dvěma zeměmi dost ztěžovala, proto jsme od léta natrvalo zpátky v Čechách. Ale doufám, že se do Lucemburska jednou vrátíme. Jinak bylo přesouvání samozřejmě náročné, ale když se chce, jde to zvládnout. I má práce šla řídit na dálku pomocí moderních technologií a také fajn lidí, kteří mi s tím pomáhali. V praxi to vypadalo tak, že když přišla objednávka, nastartovala jsem video hovor do Prahy a rozdávala instrukce, co a jak se má udělat. Také výrobní proces už byl ustálený. Dodavatelé se případně podívali do historie objednávek a hned věděli, co potřebuji, brašnář má u sebe skicy, střihy i prototypy... Jediné, co mě trochu mrzí je, že začátkem října proběhl Luxembourg Fashion Week, kterého jsem se měla účastnit, ale kvůli bezpečnosti jsem účast raději odřekla. Tak snad příští rok, nyní se chci více soustředit na český trh.
Produkty značky Patrick Poppet, poppetky Joy a Hope z edice Black Diamond Collection | foto: patrickpoppet.cz
Co vy považujete při budování a vedení značky za nejdůležitější?
Nejdůležitější je, aby si člověk vždycky stál za svým. Když mám nějakou představu, tak jí chci dotáhnout do konce. Vždy se najde někdo, kdo bude říkat, že to nebo ono nejde. Takže to určitě nevzdávat a vytrvat. Občas mám dny, kdy si říkám, že se na to vykašlu, pak si ale uvědomím, kolik mě to stálo úsilí a jedu dál. Pro mě osobně jsou největší výzvou sociální sítě. Přiznám se, že mě nikdy moc nebavily, ale zvykám si. Musím, protože jde o důležitou součást komunikace. Důležité také je být ve „správný čas na správném místě“ a potkat ty „správné“ lidi. To ale, myslím, přijde samo, když člověk dělá, co ho baví, věnuje se tomu naplno a věří v to.
Jak jste vyhledávala dodavatele materiálu? A na co jste si dávala největší pozor?
Klasicky jsem sedla k internetu a vyhledávala. Vytipované dodavatele jsem oslovila a požádala je o vzorky materiálů. Někteří se vůbec neozvali, někteří mi napsali, že vzorky neposkytují a někteří je naopak poslali. Z toho jsem pak vybírala, případně se k nim zajela podívat osobně. Také jsem navštívila veletrhy o módě. Ale třeba ty české bohužel nemají prestiž a nedozvíte se tam o moc víc, než když sedíte u toho počítače... Když jsem tímto způsobem nesehnala dost dobrý materiál v Česku, tak jsem hledala v zahraničí. Samozřejmě bych radši podpořila lokální firmy, ale třeba kvalitní komponenty (kování) v Česku bohužel nikdo nevyrábí a já jsem se nechtěla spokojit s průměrem, tak jsem se poohlédla dál. Důležité pro mě také je, aby useň byla dobře opracovaná, rovnoměrně probarvená a to nejdůležitější, aby pocházela z hospodářských zvířat. To znamená, že zvíře bylo poraženo pro maso a kůže by se jinak vyhodila. Čisté geometrické tvary mých poppetek navíc zamezují plýtvání usněmi a vedou k redukci odpadu. Při dobré péči pak useň vydrží léta, na rozdíl od koženky, jejíž výroba i následná likvidace zatěžuje životní protředí.
Co byste poradila ženám, které zvažují založit si vlastní módní značku, na základě své zkušenosti?
Aby si vše nejdřív důkladně promyslely. A tím nemyslím jen po finanční stránce, ale také z hlediska času a úsilí, které tomu mohou věnovat. Důležitá je třeba už jen rešerše trhu a znalost svého zákazníka. Dále, pokud nemají vzdělání v oboru, aby navštívily alespoň nějaký odborný kurz nebo konferenci, kde se dozví užitečné rady a mohou potkat zajímavé lidi. Pak je také důležité si uvědomit, že ono „navrhování“ tvoří asi jen 20 % práce. Zbytek je administrativa, dohled nad výrobním procesem, vyjednávání s dodavateli, výrobci a prodejci, komunikace se zákazníky a propagace. Ale jak už jsem zmiňovala, když to člověka baví, není co řešit.
Co právě chystáte, na čem nyní pracujete?
Dodělávám novou kolekci, respektive prototypy jsou již hotové, ale stále čekám na dodávku jedné konkrétní usně z Itálie. Kvůli pandemii je bohužel všechno zpožděné. Tato useň je navíc barvená na zakázku, což dodání také zpožďuje. Mohu prozradit, že nová kolekce bude sestávat ze třech barevných variant, velikostně budou poppetky odpovídat Joy z Black Diamond Collection. Je to totiž ideální velikost - vejde se do ní vše, co během dne potřebujeme. Z podoby nové kolekce jsem naprosto nadšená, tak doufám, že i zákaznice budou.
Nabízíte poppetky jen na českém trhu, nebo máte zákaznice i v zahraničí? Web máte profesionálně vícejazyčný, dostanou se touto cestou produkty lépe do povědomí i za hranicemi ČR?
Zákaznice ze zahraničí se o mně pomalu dozvídají a jazykové mutace webu tomu určitě pomáhají. Úsměvné je, že mé „zahraniční“ zákaznice jsou převážně Češky žijící a pracující v evropských zemích. Ze zpětné vazby vím, že rády podpoří právě český design. Jinak se mi rýsují nějaké zahraniční spolupráce, které přišly v podstatě samy a vícejazyčný web a posty na sociálních sítích k tomu stoprocentně přispěly.