Pár otázek na zkušenou dámskou krejčovou, která si splnila svůj sen
Foto: Archiv Daniely Baslové
Holčičky chtějí být kadeřnicemi, kluci kosmonauty, ale málokterý dětský sen se promění ve skutečnost. Švadlenka, návrhářka a lektorka kurzů šití Daniela Baslová měla o své budoucnosti jasno už jako malá a i přes mnohé překážky se jí podařilo dosáhnout svého cíle...
Jak jste se k šití dostala?
Nikdy jsem nechtěla dělat nic jiného. V 9 letech jsem řekla doma, co chci dělat a dělám to stále. Rodiče nebyli z mé volby nadšení, viděli mě někde na střední a pak vysoké škole. Ale já chtěla prostě šít, tak museli ustoupit. Až z odstupem doby jsem byla schopna vidět, jak velké gesto to bylo, jak nevyčíslitelný dar. A tak šiju už 34 let den co den a pořád mě to baví a naplňuje. Stále mě uvádí v úžas ten proces, kdy z představy stvoříte reálnou věc, kterou nosíte sami nebo i jiní. K tomu, co a jak dělám dnes, samozřejmě vedla nějaká vývojová cesta. Jakmile vyjdete z učiliště, vlastně toho zase tolik neumíte. A jako všechno v životě, musíte se tomu prostě věnovat. Postupně se vše učíte, získáváte jistotu, potkáváte ty, kteří vás posunou, navedou, ukážou jak ano, ale i jak ne, čímž získáváte nadhled i vhled. Později začínáte tvořit nějaký svůj rukopis, otisk, něco, čím jste charakterističtí.
Kde berete inspiraci?
Inspirace je všude kolem nás a v každém z nás. Vidím třeba nějakou ženu ulici a pomyslím si, jak by se dal její outfit upravit – zvětšit výstřih, trochu nařasit,... A už to jede. Jakmile mě napadne jedna věc, okamžitě přicházejí další. Další mou inspirací jsou mé klientky. To, co si oblékáme, odráží náš vnitřní stav a stejně ho může přenastavit. Je nádherné tohle vnímat a být součástí procesů, kdy si klientka oblékne šaty, které jsem ušila, a vidí, jak je krásná. Myslím, že i toto patří do inspirace... A potom také mé vnitřní procesy a změny. Ať už je mi dobře, nebo špatně, své emoce filtruji skrze šití. J e dokázané, že šití má terapeutické účinky, s čímž se naprosto ztotožňuji a přesvědčuji se o tom každý den na sobě i v kurzech, které pořádám.
Máte nějaké oblíbené návrháře?
Oblíbené návrháře přímo nemám, spíš se mi líbí jednotlivé modely, a to především takové, u nichž je podtržená ženskost, zdůrazněné tvary a vymazlené střihy. Pokud bych měla jmenovat, tak např. Stella McCartney, Ellie Saab, z našich jednoznačně co do kvality zpracování Klára Nademlýnská a Kateřina Geislerová je mistr střihu.
Co všechno zahrnuje Vaše profese?
Mám to rozděleno do třech oblastí: Individuální výroba – zde pracuji s klientkami, dělám to, co si přejí. Promluvíme si o jejich představě, o tom, jak to vnímám já, domluvíme se na společné verzi, nakoupí se materiál. Poté vytvořím střih na konkrétní klientku, který se ověřuje tím, že se na ní vyzkouší, domodeluje se na její postavu, upraví se a pak už jen šiju a žehlím a šiju...
Druhá oblast je moje tvorba, kdy si dělám, co chci, co mě napadne, jak to v danou chvíli cítím. Zde to funguje tak, že si řeknu, co by se mi líbilo, zkusím to a pak už to jede. Napadají mě další a další věci, různé střihy, kombinace materiálů, ale i tady musím nakreslit střih a ověřit, zda funguje v praxi – tedy vše nastříhat, sestehovat, upravit, doladit a nakonec ušít. Všechno šiju sama, protože chci, aby modely měly tu energii, kdy vše tvoříte v radosti. Mám pouze asistentku na stehování. Navíc, kdyby to šil někdo jiný, dělal by místo mě jiný to, co prostě miluji... Takže jsem sobec.
Třetí oblastí jsou kurzy šití. Učím 8 let. Zde je to jiné, tady moc nešiji. V kurzech většinou děvčatům párám a učím je prostě šít. Já si svůj sen splnila, a tak se stávám součástí nebo možná průvodcem těch, které mají sen podobný nebo si to chtějí zkusit nebo prostě chtějí jen šít. Kurzy fungují tak, že si děvčata šijí oblečení na sebe, postupně si vysvětlujeme, jak fungují střihy, jejich úpravy, základní střihy si rýsujeme společně, tedy já říkám, ony kreslí. Nosí si obrázky a ty pak převádíme společně do reálných výrobků. Je skvělé vidět, jak postupně získávají zručnost a cit. To světlo v očích, když se jim něco povede a můžou to nosit. A je skvělé vidět je se rozčilovat, když jim něco nejde i ta jejich radost, když se něco nepovede mně.
S jakými látkami ráda pracujete?
Nejraději mám přírodní materiály, konkrétně bavlnu, vlnu a viskózu. A přestože jsem si říkala, že tomu nepropadnu, tak i hedvábí, jelikož pokud se chcete rozmazlit, tak jedině modely z hedvábí. Hodně se specializuji na práci s úpletem. Mám ráda viskozový úplet, ale v podstatě s každým si lze velmi hezky hrát a kouzlit.
Co ráda nosíte Vy osobně?
Za mě jednoznačně šaty a zase šaty. Nosím je nejvíc a nejraději asi proto, že je šiju nejčastěji. A pak ráda nosím přírodní materiály, nic umělého na sobě moc dlouho nesnesu.
Více na www.daniely-daniela.cz