Ivana Follová

Seriál rozhovorů s českými návrháři vznikl díky spolupráci s Evou Krestovou, majitelkou firmy evi-látky. Na otázky Ilony Nebřenské odpovídá Ivana Follová. 

» Ivanko, patříš mezi stálice českého návrhářského nebe. Jaký byl začátek tvé kariéry? «

Můj začátek byl vpravdě žertovný a pokaždé, když na něj zavzpomínám, všechny dost překvapím. Dělala jsem matematicko-fyzikální gymnázium. Vůbec jsem tam nechtěla být, ale stalo se. Po gymnáziu jsem navíc nastoupila jako programátor do Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Ale to jsme, prosím, v dobách, kdy byl počítač jedna obrovská místnost.

» To zní pěkně... «

Pěkné bylo to, že jsme jezdili pravidelně lyžovat a byla tam naprosto úžasná parta lidí. Jedním z kolegů byl i fotograf Pavel Baňka, který si všiml, že si neustále čmárám a pochopil, že na tomto místě nemám co dělat. Navrhl mi, ať jdu na Bertramku, a tím můj „příběh“ vlastně začíná...

» Co přesně znamenalo být na Bertramce? «

Bertramka byl a je muzejní prostor. Jelikož se tady tenkrát vůbec nic nesmělo a neexistovalo místo pro prezentaci umělců, přišli zaměstnanci Národního muzea v čele s Dášou Březinovou s nápadem, že by se na Bertramce mohly pořádat výstavy amatérských umělců. Celé to bylo postavené na tom, že šlo o neprofesionální zájmovou uměleckou činnost.

» Po své „programátorské kariéře“ jsi přeci jen studovala uměleckou školu, je to tak? «

Nakonec jsem z postu programátorky odešla a nastoupila jsem do ústavu umělecké výroby. Krajky, gobelíny, paličkování, restaurování... Byly to nádherné tři roky studia uměleckého řemesla.

» Kdy jsi zakládala svou značku? «

Značka „If...“ vznikla už v roce 1982. O grafiku se mi tenkrát postaral Václav Bozděc, ale design vypadal trochu jinak. Na současném vizuálu loga má zásluhy Jana Žemličková, která tvrdí, že návrhů značky udělala na 400, než jsem jí ho finálně odsouhlasila a než byla ona sama spokojená.

Foto: Filip Petrák 

» Oblékáš mladé štíhlé modelky, krásné plnoštíhlé dámy i význačné celebrity českého uměleckého světa a každé to sluší! Je to o porozumění? «

Je to přesně tak, jak říkáš. Jde o vzájemné porozumění a o harmonii. O tom vlastně móda je. Měla by ženě slušet a splynout s ní. Jestliže model není v souladu s nositelkou, tak je o ničem. Když oblékám někoho já, snažím se o to, aby bylo všechno v rovnováze. Odměnou mi je potom to, že za mnou většina přichází a nadšeně popi­suje, jak se jim v mém modelu šťastně a krásně žije...

» Jaké látky máš ráda a kam na materiály v Praze chodíš? «

Od začátku se pevně držím hedvábí. Je to pro mě nejúžasnější materiál. Zaplať pánbůh je už za námi doba, kdy tu nebylo nic k dostání. Hedvábí neprodával skoro nikdo. Měla jsem pána, který ho vozil přímo z Číny, ale byly to spíše dodatky k malbě. Evi-látky byly výjimečným obchodem už od první chvíle a nebylo to jen kvůli krásným materiálům, ale i proto, že Eva je nádherná bytost. Kdyby nebyla taková, jaká je, tak člověk obchodem jen projde a třeba se tam už nevrátí. Mezi prvními přivezla látku s potiskem obličeje a nikdy se nebála přivézt věci, které jsou jiné. Osobnost majitele se v jakémkoli obchodě vždycky odrazí. Eva je má srdeční záležitost a na obchodě, a koneckonců i na modelech z jejích látek, je to hodně znát.

» Baví tě probouzet módu v Čechách? «

Já si myslím, že už jsem si zaprobouzela dost. Ale určitě mě to baví, jinak bych to nedělala. Celé ty roky mi má práce, i přes značné peripetie, přináší radost. Mám sice poslední dobou víc chuť být spíš v lese, se zvířátky, ale ničeho nelituji a jsem velmi spokojená.

Video z Mercedes-Benz Prague Fashion Weekend 2013:  www.ivanafollova.cz