Šperky z odpadu

Foto:  @zuzi.smi

Obnošená trička, odstřižky látek nebo obaly od kávových kapslí. Může to být výčet z obsahu odpadkového koše, ale pro Zuzanu Smithovou jsou to lákavé výzvy k tvoření, které čerstvě uplatňuje ve své zbrusu nové značce Zuzi.Smi. „Naprosto miluju, když můžu z něčeho, co by jiný vyhodil, vytvořit něco, co je jiné a krásné. Najednou ta již nepotřebná věc dostane nový smysl,“ popisuje Zuzana svou vášeň, která vykrystalizovala do tvorby netradičních šperků z použitých kapslí z kávomatu. „Nevytvářím, aby bylo více odpadu, ale vytvářím z již existujícího odpadu,“ říká v našem rozhovoru. A také v něm prozrazuje, z čeho se takový upcyklovaný šperk dobře formuje a kde může číhat nebezpečí.

Zuzana Smithová, foto: archiv Zuzany Smithové

Vyrábíte šperky nově z kávových kapslí. Proč jste si vybrala zrovna tento materiál?
Šperky z kávových kapslí vyrábím krátce. S prvními pokusy s tímto materiálem jsem začala v roce 2017 a oficiálně jsem spustila značku upcyklovaných šperků Zuzi.Smi teprve letos v dubnu. Kapsle mě zaujaly svojí barevností a také zpracovatelností. Myslím tím, že hliník z něhož kapsle jsou, se dá lehce stříhat a ohýbat. Na druhou stranu, právě proto, že se dá lehce ohýbat, také lehce praská. Musíte vědět, kam až si můžete dovolit zajít a kdy už ohnutí může prasknout nebo dokonce praskne. Hliník je také po uříznutí ostrý a musí se zabrousit, aby nedošlo k pořezání.

Vidíte u těchto šperků, vyrobených z kávových kapslí, nějakou nevýhodu třeba z hlediska výroby nebo samotného nošení?
Hliník jako materiál je, v porovnání s jinými materiály, měkký. Pokud je ale šperk vytvořený tak, aby vydržel běžné nošení, není to problém. Když vymyslím nový šperk, vždy ten první prototyp sama nosím, abych vyzkoušela, jestli je vše tak, jak jsem si to představovala. Také barevnost kapslí není stálá. Pokud budete šperk nosit hodně často, tam, kde se kapsle přímo dotýká například oblečení, postupem času vznikne patina. Kapsle může ztrácet, hlavně v místech ohybu, barvu a je vidět barva hliníku. Mně osobně se tato patina líbí. Dokonce některé části schválně patinuji už při vytváření šperku.

Z jakých dalších zbytkových materiálů šperky vyrábíte? A který materiál se vám osvědčil jako nejlepší a proč?
K výrobě šperků jsem použila a používám opravdu různé materiály, například stará trička a džíny, tkaničky do bot, zipy, víčka od nápojů, duše z kol, různé plasty jako třeba (kelímky či PET lahve, dále staré knihy, plechovky. Některé šperky jsem si vyrobila jen pro sebe nebo jako dárky pro známé. Vždy záleží na tom, se kterým materiálem se mi dobře pracuje a zda mě zaujme, a pak se k němu opětovně vracím. V neposlední řadě také jeho dostupnost, to znamená, zda mám dostatečný zdroj tohoto materiálu. Takže aktuálně se mi nejvíce osvědčily kapsle pro svoji zpracovatelnost a barevnost. Ale kdybyste se mě na tuto otázku zeptala před dvěma lety, asi bych řekla, že plast. A co to bude třeba zase za dva rok, sama nevím.

Kávové kapsle je určitě perfektní tvořivý materiál, ale několik zemí už dnes zvažuje jejich úplný zákaz kvůli negativnímu ekologickému vlivu. Uvažovala jste už i nad variantou, že byste změnila výrobní materiál vašich šperků?
Na to se mě zákazníci také ptají: „Co budete dělat až zakáží kapsle?“. Ale s úsměvem jim odpovídám: „Budu používat jiné materiály, které je třeba upcyklovat.“ Nevytvářím šperky, aby bylo více odpadu, ale vytvářím šperky z již existujícího odpadu. Pro mě je důležité, že si lidé uvědomí, že to, co je pro jednoho odpad, může být pro jiného výrobním materiálem. U mě je to samozřejmě ve velmi malém měřítku, ale to stejné platí i pro velké výrobní podniky. Odpad jednoho podniku může být výrobním materiálem jiného, jen o sobě musejí vědět a propojit se.

Jak vlastně upcyklované materiály, vhodné pro výrobu šperků, vybírat? Co u nich sledovat, aby byly lehce zpracovatelné nebo aby výsledný šperk byl bezpečný, hezký a líbivý?
To asi záleží na každém, kdo se rozhodne upcyklovat. Pro někoho je důležitá lehkost práce s materiálem, pro jiného líbivost šperku. Pro mě je důležité, aby výsledný šperk byl pro zákazníka bezpečný a hlavně zajímavý. Šperky vytvářím v takovém stylu, abych je sama nosila. Někdy mám náladu na něco jemného až minimalistického, jindy na výrazný šperk, co upoutá pozornost. Nemám vyhraněný styl, nosím co se mi líbí a v čem se právě cítím fajn. U upcyklace je potřeba si uvědomit i pracnost přípravy. Člověk si řekne: „Hele ona má materiál zadarmo.“ Ale už si neuvědomuje. co vůbec předchází tomu, než můžu začít něco tvořit. Kapsle se ke mně většinou dostanou nevyčištěné a někdy je v nich káva i plesnivá. Musím u každé kapsle odříznout víčko a kapsli vyprázdnit a pořádně umýt, někdy i několikrát. A pak nechat vyschnout a pak teprve mohu začít tvořit. A určitě podobně pracné je to u lidí, co šijí a upcyklují třeba staré košile.

Mohla byste jmenovat, jaké doplňky se dají z kávových kapslí vyrobit?
Z kapslí se opravdu dá udělat hodně věci: náušnice, náhrdelníky, brože, prsteny, spony do vlasů i do kravaty, manžetové knoflíčky, přívěšky na krk i na klíče, stojánky na vizitky, záložky do knížky, kabelky, hry pro děti, dekorace na stěnu nebo i na stromeček, květináčky na sukulenty a určitě jsem na něco zapomněla. Viděla jsem třeba i oblečení – ale já jsem spíš zaměřená na věci, které se dají běžně používat.

Kde vy sama berete kávové kapsle, případně materiály, který pak upcyklujete?
Kapsle získávám od lidí, co kávovar mají doma nebo například v práci. Většinou se o mně dozvědí přes mé kamarády a známé. A co jsem oficiálně spustila značku Zuzi.Smi, tak se ke mně kapsle dostávají i od mých zákazníků. Ale snažím se upcyklovat nebo recyklovat i další věci. Například dárkové taštičky, do kterých šperky zákazníkům dávám, jsou ušité z nádherných látek zakoupených z rakouské továrny, která by je jinak vyhodila jako kazové. Krabičky na drobné šperky jsou původně plastové krabičky na přepravu ložisek do továrny, které byly na jedno použití a pak se vyhazovaly. Stojánky na šperky jsem použila původně kartonové krabice a hliníkové profily (odpad z továrny). Sama dělám ruční papír a ten pak používám na dekoraci kartonů, na které náhrdelníky přidělávám. Staré vyřazené knihy jsou přetvořené třeba do stojánků na prsteny. Tkaničky od bot, opět přebytky z továrny, používám při výrobě šperků, stejně jako stará trička. Materiálů na upcyklaci je všude spousta, stačí se rozhlédnout a mít nápad a chuť se do toho pustit.

Celou dobu tady mluvíme o samotné výrobě, ale jak jste se vlastně k tvorbě šperků a doplňků původně dostala?
Jelikož se dlouhodobě zajímám o možnosti recyklací materiálů – dnes se nově říká upcyklace – tak jsem samozřejmě už před delší dobou narazila na internetu na obrázky výrobků z kapslí a ty mě zaujaly. Ale neznala jsem nikoho, kdo by kávovar na kapsle měl. Iva Siebrová z Klatovského muzea vede rukodělné semináře v Chanovicích a každý rok společně řešíme, co budeme dělat ten příští. A dáváme návrhy, jakou techniku nebo materiál si chceme vyzkoušet. V roce 2016 jsem navrhla, že by bylo super udělat recyklaci kapslí, pokud je někdo sežene. A tak se stalo, že jsem se s kapslemi seznámila v létě 2017 Svůj první výrobek, náhrdelník, mám pořád schovaný. Po kurzu jsem poprosila paní, která kapsle přinesla, jestli by mi je sbírala, a tak ona a její dcera byly mými prvními dodavatelkami materiálu. Celkově mě zajímají možnosti znovupoužití věcí a materiálů. Asi to mám po dědečkovi, který, alespoň mi to tak jako dítěti přišlo, nikdy nic nevyhodil a vždy se snažil vše sám opravit a upravit a znovu použít. Takže jsem taky takový, jak můj muž říká, „bohužel“ sběratel. Prostě když vidím něco, co by jiní vyhodili, už mi to v hlavně šrotuje a napadají mě možnosti dalšího využití. A to nejen co se týče šperků.

Kde tvorbu Zuzany Smithové najdete? Na jejích webových stránkách, Facebooku nebo Instagramu.  

Zkusili byste rádi upcyklovat materiál, který již nepotřebujete? 

Obnošená košile může získat novou funkci v roli obalu na tablet nebo psací potřeby.